Deutsch
Serbsce
English
Français
Español
Český
Polski
Pусский
Dansk
KontaktNoc duchů v Bautzen
Kamenná tabule nad vchodvými dveÅ™mi nese nápis:
V:C:B:F:C: 1789
Jsou to poÄáteÄní písmena vÄ›ty:
"Venerabile Capituluin Budissinense fieri curavit"
To znamená: "Ctihodná budyšínská kapitula dala postavit tento dům"
DÄ›kan nechal v r. 1788/1789 postavit budovu jako dobroÄinný zámecký chrámový ústav na místÄ› bývalého spáleništÄ›. Zvláštní historie tohoto domu se zrodila na pÅ™elomu 17. století v pÅ™edsíni vrchního úÅ™edního advokáta Christiána Keilpfluga.
Velice diskutovaná historka s pÅ™ízrakem zaÄala krátce pÅ™ed Vánocemi roku 1683 a vnesla do obyvatel Budyšína na dlouhou dobu vzruch.
Dne 20. prosince 1683 se zjevil v jednom sklepení paní Evy Cathariny Keilpflugové, dcery vrchního úÅ™edního tajemníka Simona Hoffmanna strašidelná postava obleÄená jako lužický Srb. Paní uvedla, že byla zavraždÄ›na a zahrabána v hlubším sklepÄ›.
Tento dům má svoji zvláštní historii, která způsobila, že se na pÅ™elomu 17. století stal více obávaným než slavným, zejména proto, že se krátce pÅ™ed Vánocemi r. 1683 odehrála pÅ™íhoda, která vzrušovala obyvatele Budyšína a vyvolávala v nich až mrazení. Tento dům je místem, kde se odehrála strašidelná historka.
Vystupujeme do druhého poschodí. Zde pobýval ctihodný vrchní úÅ™ední advokát Christian Keilpflug a tÄ›šil se ze svého mladého manželského štÄ›stí s Evou Catharinou, dcerou vrchního úÅ™edního tajemníka Simona Hoffmanna, se kterou byl oddán dne 23.února 1683. V tom se odehrálo - krátce pÅ™ed Vánocemi - cosi naprosto neslýchaného a neoÄekávaného. Když se mladá žena zdržovala v místnosti vedle jejího sklepa, zjevila se ve dveÅ™ích náhle strašidelná postava ženy, "která, obleÄená do bílého sukna jež mÄ›la kolem hlavy na způsob lužických Srbů". (pozn. red. do lužickosrbského smuteÄního hávu), žalostným náÅ™kem žádala aby ji následovala do nižších pater sklepa a tam vyzvedla její tam zahrabané kosterní pozůstatky a nechala je pohÅ™bít na luteránském hÅ™bitovÄ›. Strašidelná se pÅ™itom nazvala Sabine Ruprecht a udala, že byla v r. 1631 tehdejším obyvatelem domu Martinem Kattmannem zavraždÄ›na a ve sklepÄ› zahrabána, ale že nemůže nalézt klidu.
Vylekaná paní Keilpflugová ji nenásledovala, Äímž se pÅ™ízrak po Vánocích stával týden po týdnu dotÄ›rnÄ›jší. Brzy se zjevoval na schodišti, brzy ve studovnÄ› manžela s ohnivou koulí v ruce. Vyhrožoval pohozením ohnivé koule kamsi do domu a tím jej zapálí, nepůjde-li žena s pÅ™ízrakem do sklepa. V domÄ› bylo v tÄ›chto týdnech slyšet chrastÄ›ní Å™etÄ›zů, bouchání dveÅ™mi a hrozivý zvuk, takže jej obyvatelé brzy ze strachu opouštÄ›li. Po služebné paní Keilpflugové byly pÅ™ízrakem vrhány kameny a dokonce ji jednou ohrožoval kordem. PÅ™ízrak se již neobjevoval v lužickosrbském kroji, nýbrž v obleÄení nÄ›meckém. V jednom, v r.1685 vydaném zpodobnÄ›ní, se praví: " A je-li pÅ™ízrak z té doby odÄ›n do nÄ›meckého smuteÄního hábitu jako ženská postava v závoji s kulatým, avšak jemným obliÄejem. Tak se zjevil". Od kvÄ›tna až do záÅ™í se ve studovnÄ› manžela a i na jiných místech znepokojivé vyhrůžky psané kÅ™ídou nebo Äervenou hlinkou, dne 15. Äervna dokonce na podlaze: " Vycházeje z hÅ™íšné Sodomy, mÄ›sta krve, povede se jí zle". Dne 16. Äervna pÅ™ízrak vyhrožoval dokonce ohnÄ›m a nápisem: "Oheň na zámku, na radnici, oheň na dÄ›kanství". V obavách o svůj majetek pÅ™ed nastávajícím požárem nosili obyvatelé svůj majetek do sklepů a radní nechali peÄlivÄ› stÅ™ežit ulice ve dne v noci. Nakonec byla ráno, dne 15. srpna 1684 - tak dlouho trvala strašidelná historka - na psacím stole advokáta Keilpfluga citace, že se jeho žena má dostavit ve 12 hodin v noci do sklepa, kde se jí má ukázat místo, v nÄ›mž mají být uloženy kosterní pozůstatky. "PÅ™i nedostavení se, jí bude v nÄ›kolika dnech zlomen vaz".
Když jednoho navštívil paní Keilpflugovou její zpovÄ›dník diakonus Muscovius, mÄ›lo to být v dobÄ› krátce po pÅ™ítomnosti pÅ™ízraku, kterého sice nespatÅ™il, ale udÄ›lalo se mu
tak špatnÄ›, že se mu zaÄaly tÅ™ást ruce a nohy. Protože se však paní Keilpflugová nenechala za nic pohnout, tak se pÅ™ízrak zaÄal poÄátkem Å™íjna postupnÄ› uklidňovat po téměř roÄním dÄ›šení obyvatel Budyšína.
SkuteÄností je, že byla dne 8. Å™íjna 1684 sloužena mše díkůvzdání v kostele sv. Petra kvůli ustání strašení, kdy se duchovní obou církví ujali paní Keilpflugové a že se touto událostí zaÄalo zabývat Duchovní ministerstvo v DrážÄanech; posudek by mÄ›l být dodnes v originálu k nalezení v MÄ›stském archivu. Vše ale zůstalo neobjasnÄ›né, zda se nejednalo o špatný vtip nÄ›kterého šibala - ukazuje se ale na mladého písaÅ™e advokáta Keilpfluga- nebo také na chorobnÄ› založenou paní Keilpflugovou nebo nÄ›co jiného. V písemnosti z r. 1685 se mimo jiné uvádí "že na ministerstvu pojali silné podezÅ™ení na tajemníka pana Keilpfluga, který mÄ›l familiérní spojení s Äáblem, protože, aÄ málo vydÄ›lával, chodil dennÄ› hrát a oddával se pitkám a mÄ›l vždy dost penÄ›z, zejména Å™íšských tolarů". SkuteÄností zůstává, jak je uvedeno v církevních knihách, že v mladém manželství r. 1683 velice vydÄ›šená paní Keilpflugová vedla dále nerušený život dalších tÅ™icet let aniž by jí byl zlomen vaz a skonala v r. 1713 jako ovdovÄ›lá žena. PÅ™ízrak se již nikdy neukázal a postupnÄ› upouštÄ›l od svých paliÄských a útrpných her a "krvavému mÄ›stu Budyšínu" se již nikdy nevedlo tak špatnÄ›, jako anno 1634 pÅ™i velkém požáru mÄ›sta. Není bez zajímavosti, že knÄ›z Gottfried Große v r. 1934 v Bautzener Tagblatt uvedl, že o jistém Budyšínu slyšel zcela náhodnÄ› od vojenského lékaÅ™e jménem Keilpflug v sanitním vlaku, že se v rodinÄ› uchovává strašidelná historka jeho pÅ™edkynÄ› Evy Cathariny Keilpflugové. Pro stÅ™ízlivÄ› posuzujícího historika je jasné, že pÅ™ed tÅ™emi sty lety se v BudyšínÄ› v tÄ›ch šesti mÄ›sících po Vánocích poÅ™ádaly orgie v souvislosti s pÅ™ízraky. PÅ™íšerné události v domÄ› Kleine Brüdergasse 5 jsou známkou duchovního tmáÅ™ství, které tkvÄ›lo v hlavách obyvatel v tÄ›chto dobách. PÅ™itom by srdnaté silné mužské ruce ráznÄ› ukonÄily Å™ádÄ›ní pÅ™ízraků.